Mgr. Ondřej Krejčovský je notářem se sídlem v Olomouci, pověřeným notářským úřadem v obvodu Okresního soudu v Olomouci a je členem Notářské komory v Ostravě.

Jako notář působí od 1.1.2008, když byl Ministrem spravedlnosti jmenován do notářského úřadu v Prostějově. Ke dni  01.02.2022 byl jmenován do uvolněného notářského úřadu v Olomouci po JUDr. Vlastě Audyové.

Notář je fyzická osoba splňující předpoklady podle zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), kterou stát Česká republika pověřil notářským úřadem. Notářským úřadem se rozumí soubor pravomocí k notářské a další činnosti stanovené zákonem, trvale spojený s místem výkonu této činnosti.Notářskou činností se rozumí sepisování veřejných listin o právních úkonech, osvědčování právně významných skutečností a prohlášení, přijímání listin do úschovy, a přijímání peněz a listin do úschovy za účelem jejich vydání dalším osobám.

Notář dále může v souvislosti s notářskou činností v rámci další činnosti poskytovat právní pomoc, a to poskytovat právní porady, sepisovat listiny a zastupovat v jednání s fyzickými a právnickými osobami a v řízení před orgány veřejné moci; před soudy jen v řízeních podle části páté občanského soudního řádu, ve věcech veřejných rejstříků a až na výjimky ve věcech podle zákona o zvláštních řízeních soudních.

Notář může vykonávat správu majetku, zastupovat v této souvislosti a může též vykonávat funkci insolvenčního správce, předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce v insolvenčním řízení.

Notář dále provádí za zákonem stanovených podmínek například zápisy do veřejných rejstříků (obchodní, spolkový, nadační…), do veřejného Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a do neveřejných rejstříků a seznamů (Evidence právních jednání pro případ smrti, Evidence skutečných majitelů, Rejstřík zástav).

Stanoví-li tak jiný zákon než notářský řád, může notář vykonávat i jinou činnost. Touto činností je dle platné právní úpravy například provádění identifikace osob nebo činnost notáře jako soudního komisaře, kterého soud po zahájení řízení o pozůstalosti obligatorně pověří, aby za odměnu provedl úkony v takovém řízení. Bližší podrobnosti o jednotlivých druzích činnosti notáře naleznete v záložkách na těchto webových stránkách.

Činnost notáře vykonává notář za úplatu a při jejím výkonu je nezávislý. Podrobnosti o odměňování notářů jsou stanoveny ve vyhlášce Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (notářský tarif) www.nkcr.cz.

Jednou z podmínek zahájení činnosti notáře je uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s činností notáře, a toto pojištění odpovědnosti za škodu musí trvat po celou dobu výkonu činnosti notáře. Za případnou škodu ve vyjmenovaných druzích notářské činnosti odpovídá přímo stát Česká republika.

Bližší údaje o činnosti notáře a organizaci notářské samosprávy jsou uvedeny na webových stránkách Notářské komory České republiky www.nkcr.cz.

NOTÁŘSKÉ SLUŽBY

Notář Mgr. Ondřej Krejčovský poskytuje širokou škálu služeb v notářské činnosti a při právní pomoci klientům.

Žadatel o notářskou činnost není vázán na osobu notáře v místě jeho bydliště či sídla, nýbrž je oprávněn vybrat si ze seznamu všech notářů toho, kterého osloví se svým požadavkem.

Výkon činnosti notáře je především uskutečňován v jeho notářské kanceláři. Jestliže je to však v zájmu klienta či věci potřeba, lze v jednotlivých případech notářskou činnost vykonávat tzv. na místě samém, tj. mimo notářskou kancelář, a to na celém území České republiky.

Níže jsou informace s popisem typických činností notáře:

Rodina, majetek a ochrana práv

• Převody majetku a úschovy

• Ochrana věřitele

• Úprava spoluvlastnictví

• Manželské majetkové právo

• Statut svěřenského fondu

• Vzdání se práva na podíl na zisku nebo přírůstcích

• Vzdání se plnění ze svěřenského fondu

• Určení opatrovníka pro případ budoucí vlastní nezpůsobilosti

Právnické osoby a podnikání

• Zakládání společností, družstev a jejich změny

• Přímý zápis do obchodního rejstříku notářem

• Založení nadace a nadačního fondu

• Změna stanov společenství vlastníků jednotek

• Založení společenství vlastníků jednotek

Ověřování a výpisy z rejstříků

• Vyhledávání v rejstřících a kontaktní místo Czech POINT

• Zajištění důkazu

• Osvědčení o předložení listiny

• Ověření shody opisu nebo kopie s listinou - vidimace

• Ověření pravosti podpisu - legalizace

Dědické právo

• Závěti, dědické smlouvy a jiná pořízení

• Sestavení inventáře na žádost svěřenského nástupce

• Smlouva o zcizení dědictví

• Pozůstalostní řízení

Notářský řád ke stažení ZDE

POZŮSTALOSTNÍ ŘÍZENÍ  

Notář provádí úkony soudu prvního stupně v řízení o pozůstalosti jako soudní komisař pověřený okresním soudem. Jedná se o jediný případ, kdy si účastníci nemohou notáře sami vybrat.

Rozvrh vydaný předsedou krajského soudu na období kalendářního roku vždy předem stanoví, který notář bude pověřen provedením úkonů jako soudní komisař. Tento postup slouží k zajištění nestrannosti a objektivity rozhodování v pozůstalostních řízeních.

Mgr. Ondřej Krejčovský je pověřen jako soudní komisař v obvodu Okresního soudu v Olomouci, kde se uplatňuje při rozdělení pozůstalostních řízení mezi jednotlivé notáře princip časový dle data úmrtí zůstavitele, jenž měl v okrese Olomouc evidováno místo posledního trvalého pobytu.

Microsoft Word - 2022_rozvrh_ostrava (nkcr.cz)

Průběh pozůstalostního řízení:

Řízení se zahajuje zpravidla bez návrhu na základě úmrtního listu, který soudu zašle matrika. V řízení o pozůstalosti notář jako první kontaktuje dědice (většinou to bývá osoba, která se postarala o pohřeb zůstavitele) a sdělí, co všechno bude třeba pro vyřízení pozůstalosti učinit.

Při dědění se použije právo platné v den smrti zůstavitele. Dědí se na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona. Tyto dědické tituly mohou působit i vedle sebe. Dědic ustanovený dědickou smlouvou má nejsilnější postavení, má přednost jak před dědicem ze závěti, tak ze zákona. Druhým nejsilnějším dědickým titulem je závět, závětní dědic má tedy přednost před zákonným dědicem. Zůstavitel může na základě dědické smlouvy nebo závěti rozhodnout o svém majetku v zásadě libovolně. Omezen je jen právy tzv. nepominutelných dědiců, čili svých potomků, na povinný díl, který jim ze zákona náleží. Zůstavitel však může nepominutelného dědice ze zákonných důvodů vydědit a vyloučit jej tak z jeho práva na povinný díl.

Když nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo podle závěti, nastane zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti nebo k její části. Občanský zákoník stanoví šest dědických tříd, které přicházejí postupně v úvahu. Podle první dědické třídy dědí zůstavitelův manžel a děti (není-li jich, pak jejich potomci). Pokud nedědí žádní zůstavitelovi potomci, nastupují dědicové z druhé dědické třídy a tak dále. Nově jsou do okruhu zákonných dědiců zařazeni zůstavitelovi „praprarodiče“ nebo sestřenice a bratranci. Nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadne dědictví státu jako tzv. odúmrť.

Pozůstalost tvoří veškeré jmění, které zůstavitel zanechal v okamžiku své smrti. Na dědice tak přechází nejenom majetek, ale i dluhy zůstavitele. Uplatní-li dědic v průběhu řízení o pozůstalosti tzv. výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele pouze do výše ceny nabytého dědictví. Pokud by dědic výhradu soupisu neuplatnil, nebo pokud se ukáže, že při soupisu nějaký majetek úmyslně zatajil, bude povinen hradit dluhy v plné výši.

Každý dědic je oprávněn po smrti zůstavitele dědictví odmítnout výslovným prohlášením vůči soudu. Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o pozůstalosti vzdát ve prospěch jiného dědice. Dědického práva se také lze zříci již předem, a to smlouvou se zůstavitelem. Smlouvu o zřeknutí se dědického práva musí sepsat notář formou notářského zápisu.

Účelem řízení o pozůstalosti je potvrdit dědicům, co z pozůstalosti nabyli. V případě, že zůstavitel zanechal pořízení pro případ smrti, musí být zajištěno splnění toho, co nařídil. Uvede-li zůstavitel v závěti pokyn, jak má být jeho pozůstalost rozdělena, je nutné respektovat jeho vůli a dědicové ani soud ji nejsou oprávněni měnit.

PRODEJ MAJETKU 

V případech, kdy je pozůstalost předlužena (výše dluhů převyšuje hodnotu majetku), může být nařízena za splnění zákonných podmínek likvidace pozůstalosti. Při likvidaci pozůstalosti se primárním účelem pozůstalostního řízení stává zpeněžení majetku zanechaného zůstavitelem, když následný výtěžek zpeněžení je použit na úhradu zanechaných dluhů.

Dle ust. § 232 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, lze majetek patřící do likvidační podstaty při nařízení likvidace pozůstalosti zpeněžit prodejem několika různými způsoby, kterými jsou:

•  v dražbě provedené soudem podle ustanovení jiného právního předpisu o výkonu rozhodnutí nebo exekuci,

•  smlouvou, kterou s nabyvatelem uzavře likvidační správce nebo notář,

•  ve veřejné dražbě provedené dražebníkem podle jiného právního předpisu,

•  v dražbě provedené soudním exekutorem podle jiného právního předpisu.